První prosincový večer byli vyznavači dobré muziky v dosahu našeho hlavního města vystaveni jednomu z mnoha tradičních dilemat. Festival Alternativa je v plném proudu, v Abatonu se pochoduje za zvuků slovinských LAIBACH a na sedmičce se sjíždí to nejlepší ze stříbrné raketky. Volba (hlavně díky nehoráznému výši vstupného za LAIBACH) nakonec padla na strahovský post HC dýchánek a rozhodně ji nelze brát jako nouzové řešení onoho dilematu.

Pražské LYSSA jsem viděl poměrně nedávno – v červenci, když shodou okolností také na sedmičce předskakovali americkým LIARS. Zaujali mě už tehdy a oproti stereotypní hlavní hvězdě na mě působili mnohem záživněji. Tato trojice si libuje v pomalých a valivých tempech se silnými noise vlivy. Poznávacím znakem téměř všech skladeb je bublání podladěné basy ve spojení s velmi tvrdě riffující kytarou. Vzniká tak nesmírně mohutná zvuková (hluková) stěna a zároveň odpovídající kulisa pro Petrův místy až punkově afektovaný vokál. LYSSA jsou velmi atmosférická, méně stravitelná (což je defacto poznávacím znakem všech kapel ze Silver Rocket) a nesporně originální záležitost.

Nebylo však sporu, že hromada přítomných se přišla podívat hlavně na druhou vystupující kapelu – GNU. A ti začali vskutku nejlépe jak mohli – vypalovačkou „Mossad“. Vynikající nástup v podstatě předznamenal kvality celého vystoupení této čtveřice. Velmi energická muzika na pomezí hardcore, punku a rockové alternativy samozřejmě patřičně rozhýbala i publikum, které mimochodem prostory malého klubíku naplnilo téměř k prasknutí. Síla dvou baskytar doslova drtí. Zvuk této kapely by se dal nazvat jako dokonalý tlakový hrnec. Jediný, o koho jsem měl obavy, byl Adam Nenadál (basa, zpěv), při jehož výšce (odhaduji to tak na 2m) a výšce stropu na sedmičce (která není o moc větší) visel permanentně během jeho pohybových eskapád ve vzduchu menší úraz. Škoda nedostatku času, který způsobil, že nedošlo na žádaný přídavek. Jinak ovšem vynikající vystoupení, které by se dalo charakterizovat pojmem - energetická bomba.

Na WOLONGONG, kterým právě vyšla novinková deska pojmenovaná „Stark Naked Creeping Macroeconomic Fascism“, jsme byli už předcházejícím účinkujícím upozorněni, že to jako bude „fakt hustý“. A ono to fakt hustý bylo. Velmi syrově a neučesaně pojatý „rokec“ s dominující punkovou neurvalostí ještě více rozparádil přítomné. Bylo by však velmi zavádějící uvádět pouze klasický punk, který sice tvoří velmi silnou složku hudby této trojice, ale její tvorba je mnohem pestřejší. Absorbuje v sobě i vlivy indie rocku, špinavého rock’n’rollu anebo decentní koketování s hardcorem. Chvíli jsem si však musel zvykat na vokál, který byl většinou položen pouze do jedné intonační polohy a na můj vkus až příliš monotónní. To vše jen do okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že do této produkce sedí výborně a skvěle dotváří „zhýralou“ atmosféru zakouřeného hudebního klubu. Když k tomu připočtu naprostou jistotu a suverenitu hudebníků, těžko jsem věřil, že mám před sebou českou kapelu.

Prosincový večírek se povedl na výbornou a jen potvrdil kvality kapel soustředících se pod značkou Silver Rocket. Bavil jsem se výborně a očividně jsem nebyl sám.